Zdá se mi, že tématem těchto voleb se stal boj proti hazardu nebo ještě lépe konec, či jeho nulová tolerance. Někteří lidé však celý problém nedomýšlejí do jeho důsledků. I mě, stejně jako naprosté většině z Vás, vadí herny a především negativní jevy, které sebou přinášejí, jako kriminalitu a snížení bezpečnosti. Také jsem vždy omezení heren podporoval. Bohužel přestože jsme v zastupitelstvu MČ Praha 4 herny víceméně zakázali, trvá proces realizace nějakou dobu, a to bohužel dílem i díky (ne)činnosti Magistrátu HMP. Ovšem nulová tolerance, to už je poněkud „jiná káva“. Osobně si ji neumím představit a zřejmě by to vyžadovalo širší definici toho, co si pod pojmem hazard představujeme, pokud už ho nechceme tolerovat. Když budeme uvažovat velmi konkrétně a detailně, tak bychom museli plošně zakázat veškeré pobočky například “ Tipsportu“ a dalších sázkařských společností. Také už by si nikdo nevsadil Sazku ani Sportku a rozhodně by si už nikdo nekoupil stírací los. Nemohli byste si vsadit ani na koníčky v Chuchli. A samozřejmě by musela nastat cenzura internetu, kde by byly blokovány všechny sázkařské a jim podobné aktivity. Kdybychom chtěli jít s nulovou tolerancí dál, mohli bychom i lidem samotným zakázat, aby se o cokoliv vsadili a případný prohřešek tvrdě trestat. A to si myslím, že jsme pořád jen u velmi úzké definice hazardu. Pokud bychom opravdu chtěli zakázat lidem „hazardovat“, museli bychom mimo zákon postavit i mnoho sportů, pokud ne všechny. Určitě bychom museli zakázat i soukromé podnikání, to je přece obrovský hazard. Také by si nikdo nesměl brát půjčky, ty vždy nesou jisté riziko a jsou tudíž „hazardem“. A potom tu máme největší hazard s možnými velmi tvrdými důsledky a rizikem, jako jsou manželství a zakládání rodin. Větší hazard snad ani neexistuje. Opravdu chceme žít v takové společnosti? Já za sebe říkám, že ne. Myslím, že role státu a jeho složek je v poskytování dobrého vzdělání a dostatečného množství informací svým občanům. Nemůže je však bránit před tím, aby dělali své vlastní chyby. Jediné, o co se stát může snažit, je minimalizace těchto dopadů na ostatní. A to ani nechci rozebírat všechny historické následky nejrůznějších „nulových tolerancí“. Takže snažně prosím, až příště pojedete kolem líbivého plakátu, který hlásá nulovou toleranci čemukoliv, zkuste se nad tímto chvilku zamyslet…