Minulý týden jsme v našem rozhovoru otevřeli téma „dětské skupiny“. Dnes bychom mohli jednoduše rodičům vysvětlit, co vlastně pojem „dětská skupina“ znamená?

Jednoduše lze říct, že jde o nový zákon, který má řešit legalizaci stávajícího prostředí. To je nutné zdůraznit. Dnes funguje mnoho organizací, kam rodiče umisťují svoje děti. Jmenují se školky, jesličky, kluby, ale většina z nich bohužel nemá žádné právní ukotvení v systému. Na vysvětlenou je nutné říct, že mateřské školy jsou pouze ty organizace, které registruje MŠMT (ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) a to je ze soukromých zařízení naprosté minimum. Většina dnešních mateřských škol je zřizována obcemi nebo církvemi, ale mnoho organizací, které se jmenují mateřské školy, školky nebo školičky, dle zákona vlastně neexistují. Proto má tento zákon o dětské skupině narovnat toto prostředí a určit jasnější pravidla. I když na můj vkus je to stále ještě málo a pravidla by měla být přesnější. Je to, ale po dlouhé době krok dobrým směrem.

Co je podle Vás ještě zásadním přínosem tohoto nového zákona? Je možné hovořit o nějakém, tolik důležitém, ekonomickém aspektu pro rodinu?

Ano, to jistě. V rámci zákona o dětské skupině je jasně dáno, že rodiče, ale i zaměstnavatelé, kteří pro rodiče zřizují dětské skupiny, mohou část nákladů využít při daňovém zvýhodnění. Jde tak o nepřímou finanční podporu, jak rodičů, tak zřizovatelů, tedy jejich zaměstnavatelů. Tato pomoc nám zde také dlouhodobě chyběla. Dobrým příkladem jsou také „jesle“, které dnes dle zákona vlastně neexistují, a předpokládáme, že do dětské skupiny budou patřit. Pak si rodiče budou moci část nákladů za jesle dát také do daní.

Nebylo by, ale také třeba, aby vláda připravila i samostatný zákon o „jeslích“?

Určitě bych to ocenil. Ale musím říct, že po létech kdy pracuji v této oblasti, jsem realista a těší mě, že budeme s jeslemi vůbec někam patřit. Takže jsem rád za zákon o dětské skupině. Jesle jsou totiž složitější zařízení než by se zdálo. Před rokem 1989 byly jesle společným zařízením školským a zdravotnickým, to byl rozumný model. Střední zdravotní školy měly speciální studium pro jeslové sestry. Práce v jeslích je samozřejmě více pedagogická, než zdravotnická, ale tento model byl funkční.